STAVBY ZE SLAMĚNÝCH BALÍKŮ
Ing. arch. Jan Márton

S přispěním architektů a stavitelů: Akad. arch. Aleš Brotánek, Ing. arch. Mojmír Hudec, Ing. arch. Pavel Šturma, Jakub Wihan, Ing. arch. Blanka Johanisová, Michal Navrátil, Aleš Dorazil, Martin Papež

Copyright © Jan Márton, 2014

Odborná korektura: Doc. Ing. Josef Chybík CSc.
Jazyková korektura: Mgr. Marie Mártonová, PhDr. Kateřina Záhorová
Konzultace typografie: Mgr. Marta Kordíková
Konzultace slovenského jazyka: Ing. Lenka Mártonová
Inzerce: Ing. Pavla Schwarzová
Design a sazba a obálka: Ing. arch. Jan Márton, Veronika Mártonová
Tisk a vazba: Pb Tisk

2. Vydání. Vydáno vlastním nákladem. ISBN 978-80-260-5713-0

Stavění ze slaměných balíků, metoda vyvinutá před více než stoletím na prériích severní Ameriky, prožívá v současnosti svou renesanci. Před více než deseti lety proběhly první pokusy i v naší zemi. Od té doby se ve stále větším počtu konají různé workshopy, semináře a kurzy, při nichž se účastníci učí pracovat se slaměnými balíky a hlínou.

Podnět k napsání prvního vydání této knihy v roce 2010 vzešel z přání autora, aby mohly být získané zkušenosti předány co největšímu množství lidí. Druhé vydání navazuje na první, je aktualizované a doplňuje nové poznatky. Protože za poslední roky vznikly nové pěkné a kvalitní realizace, část knihy s příklady staveb doznala větších změn.

Tato kniha se jako první na našem trhu komplexně zabývá problematikou staveb ze slámy ve středoevropských klimatických, stavebních a právních podmínkách. Klade si za cíl doplnit mozaiku současného informačního deficitu stavebníků i architektů a zároveň představuje jednu z možných cest, kudy se může stavebnictví ubírat. Provádí čtenáře krok za krokem po základních tématech týkajících se slaměných staveb – od stavební fyziky a vlastností slaměných balíků, přes praktické návody na stavbu, až po tuzemské i zahraniční příklady již realizovaných domů. Publikace je doplněna kapitolami o hliněných omítkách a konstrukcích i ozeleněných střechách.

Stavění z balíků slámy se pravděpodobně nikdy nestane hlavním proudem v architektuře. Jeho přínos k ochraně životního prostředí a úspoře energií i zdraví obyvatel je však dostatečně silným motivem pro všechny, kteří uvažují v širších souvislostech o dopadech svého jednání, i pro ty, kteří k němu mohou být donuceni vnějšími okolnostmi.

PROLOG KNIHY

Zmínka o možnosti postavit dům ze slámy vyvolá na většině tváří shovívavý úsměv, zřejmě při představě stohu nebo stavby, jež musí zákonitě do roka shořet nebo shnít. Přesto je to už více než 120 let, kdy byla postavena první budova z balíků – jednotřídní školní budova blízko Bayardu v USA. Byla to životní nutnost – tehdy nebyly na prériích Nebrasky jiné možnosti.

Brzy následovaly další stavby a jejich obyvatelé objevili neporovnatelně lepší vlastnosti, jež jim jejich slaměná obydlí nabízela narozdíl od tehdejších domů. Evropští přistěhovalci tak s přispěním vynálezu balíkovacího stroje objevili ve Spojených státech nový způsob, jak nahradit běžné stavební materiály. Ten si na začátku 20. století zpětně našel odezvu ve vlastech vystěhovalců. Z této doby pochází první evropské stavby, jež si nijak nezadají se svými americkými vzory, právě naopak – dokázaly rozvinout i další způsob využití balíků jako výplň v dřevěné konstrukci nebo lisování slaměných desek.

Před 40 lety zavládla v USA renesance slaměného stavění, čerpající z dědictví prvních stavitelů, která se brzy rozšířila téměř po celém světě. Od té doby neutichla. Její plody ovlivnily také první pokusy a realizace v naší zemi.

Slaměná izolace jako alternativa

Co tedy dnes motivuje lidi k výstavbě takového domu? Vědí, že použijí 100% zdravý materiál, který má navíc velmi nízkou ekologickou stopu, a tedy malý dopad na životní prostředí. Stavba je další možností k setkávání a tmelení vztahů – s přírodními materiály může pomoci široké příbuzenstvo nebo kamarádi. Domy se izolují také v rámci různých workshopů, které umožňují poznávat zajímavé lidi. Odtud vznikají četná přátelství i možnosti profesionální spolupráce, neboť se potkávají lidé se stejným zájmem.

Bydlení v důkladně zaizolovaném domě přináší značné úspory energie pro vytápění. A konečně, po skončení životnosti domu lze slámu znovu použít pro hospodářská zvířata nebo zlikvidovat. Pro slaměné domy plynou některá omezení. Jsou jimi možné obstrukce z důvodu požární ochrany při schvalování stavby, především v hustší zástavbě. I ty však pomalu mizí v souvislosti s přibývajícími zkouškami spalnosti dřevostaveb a přírodních materiálů jakož i experimenty přímo se slaměnými konstrukcemi. Díky legislativnímu propojení v rámci Evropské unie má nyní i Česká republika šanci postupovat v oblasti stavebnictví rychleji kupředu a využívat znalostí ze zemí, kde tradice přírodního stavitelství nebyla přerušena. Chce-li kdo stavět kvalitní dům s použitím balíků, měl by svůj projekt řešit, nebo alespoň konzultovat se zkušeným architektem. Bohužel nejsou výjimkou stavby s polovičatými nedotaženými řešeními, které rozhodně nedělají přírodnímu stavitelství dobré jméno, natož dobrou službu svému majiteli.

Budoucí vývoj slaměné architektury se bude zřejmě ubírat podobným směrem jako v okolních zemích. Balíky se stanou alternativou běžných izolací. Objeví se firmy, jež ušetří klientům problémy se sháněním balíků, využijí své skladové kapacity a nabídnou zaizolování dřevostavby nebo rovnou realizaci celé hrubé stavby. K domům z balíků, které jsou použité v kombinaci s dřevěnou konstrukcí, přibude další možnost – stavět pouze z balíků slámy, jež mají všechny potřebné statické vlastnosti potřebné pro dostatečnou únosnost. Již dnes jsou v rámci Evropské unie skupiny, jež se zabývají související legislativou a zároveň existují i potřebné precedenční příklady.

Architektům a projektantům zůstává úkol hledat takové cesty a stavební řešení, které umožní co nejjednodušší použití balíků – teprve při nízké pracnosti jejich zabudování se stanou pro klienty přitažlivější.

Potenciál využití

Můžeme výhodně využívat všech pozitivních vlastností balíků, jimiž jsou nízká cena, snadná rozebíratelnost, jednoduchá likvidace či recyklace a konečně jednoduchá a levná technologie – zvláště pokud to charakter stavby přímo vyžaduje. Sláma je široce využívána v oblasti projektů v rozvojových zemích po celém světě, dnes zejména v Číně a Mexiku. Lze ji použít prakticky pro jakékoliv dočasné stavby. V Izraeli byla takto postavena zdravotní stanice nebo i části kibuců. Velký potenciál spočívá v sociální výstavbě. V Číně jsou tak stavěny tisíce domů. Na výstavbě se mohou podílet pod zkušeným vedením i úplně nekvalifikovaní lidé.

Tuzemské zemědělství produkuje v dlouhodobém horizontu ročně cca 6 mil. tun slámy. Z tohoto množství lze pro nezemědělské využití uvažovat max. 30 %. Pro potřeby zemědělců, kam patří krmiva, steliva nebo zaorávání slámy na polích, cca 40 %. Zbývající podíl tvoří nadprodukci, kterou lze rozdělit mezi energetický sektor (kotle na biomasu) a stavebnictví. Ačkoliv bude spalování zemědělských odpadů stále nabývat na významu, pořád můžeme do budoucna počítat s více než 1 mil. tun slámy, která na jedné straně představuje odpad, na druhé straně skvělý tepelně-izolační i stavební materiál. Z něho může být izolováno ročně cca 75 000 průměrně velkých rodinných domů.

Aktuální situace na stavebním trhu

Bohužel je u nás stále málo architektů a stavitelů, kteří by dokázali uspokojit poptávku po domech z přírodních materiálů obecně. Mezi lidmi s dostatečnými zkušenostmi se slámou lze vysledovat dvě skupiny:

Do první patří převážně architekti, kteří uvažují o stavbách z pohledu celého životního cyklu a o slaměných izolacích pak i z hlediska stavební fyziky nebo z hlediska úspory energií při provozu. Není náhodou, že se povětšinou jedná také o průkopníky pasivního a nízkoenergetického stavění. Stavby ze slámy byly proto již několikrát představeny na konferencích Pasivní domy a Zdravé domy. Tato skupina se snaží, společně s dodavateli hmot na bázi dřeva a hlíny, znovu poznat vlastnosti přírodních materiálů natolik, aby je bylo možno nabízet a navrhovat s předvídatelnými výsledky.

Druhá skupina oceňuje zejména možnost svépomocné výstavby a radost z bydlení v originálním domě. Patří sem různí přírodní stavitelé a průkopničtí investoři, kteří přistupují ke stavbám spíše empiricky, tedy aplikováním dosavadních zkušeností na vlastní případ, s většími či menšími úspěchy. Výsledky takových staveb však bohužel nebývají příliš reprezentativní, na druhé straně se převážně v počátcích slaměného stavění jednalo o nutnou daň za nedostatek zkušeností.

Kvalitních a věci znalých stavebních firem je u nás jako šafránu. Prozatím je tedy musí vyvažovat investoři, kteří se o vlastní stavbu starají sami a dokáží si provést některé práce svépomocí. Ačkoliv se stále učíme všichni, kteří máme s přírodními materiály co do činění, není již nejmenším problémem navrhnout a realizovat takovou stavbu.

Domy stavěné s pomocí slaměných balíků se počítají po celém světě na tisíce, u nás prozatím na desítky. Stále více projektantů i přírodních stavitelů je obeznámeno s výhodami, jež přírodní materiály přináší. Objevuje se čím dál širší skupina klientů, kteří začínají zdravé bydlení požadovat. Ač se dosud jednalo o věc čistého nadšení a značné poučenosti, použití hliněných omítek nebo slaměného balíku jako běžného konstrukčního elementu se stává pomalu ale jistě realitou, se kterou se na stavbách budeme setkávat.

Jan Márton, 2014


[nahoru]